Naše země

Je sobota a to znamená den, kdy vydávám svůj článek. Často mi píšete o rady, které jsou právě v těchto článcích  a pro mě je pak jednodušší člověka odkázat na daný článek. Když bylo fitko otevřené, tak jsem o témata zakopával neustále, lidi se stále na něco ptali a já pak odpovědi dával sem. Jenže, když si v republice nemůžete skoro ani prdnout, tak se o témata zakopává těžko, i když paradoxně, tohle je téma samo o sobě a cítím, že to musím někudy vypustit ven a pokračovat ve čtení psychologických knih.

Než mě vykopli z vysoké před státnicemi, tak jsem odletěl do Ameriky na 4 měsíce, rád vzpomínám na nákupy ve státech. S lidmi jsem se v obchodě zdravil jako bychom se znali už nějakých pár let, pokecal jsem si tam s ostatními zákazníky, dobře nakoupil a spokojeně šel domů. Teď z jiného úhlu, lokality a z jiného času. V Karviné jsem stál u banánů a vzpomínal na to jak jsem si s lidmi povídal a srandoval ve státech, kousek ode mě stál starší pán a připomněl mi právě jednoho Američana se kterým jsem se dobře pobavil, řekl jsem něco v návaznosti na ty banány a člověk v Karviné mi odpověděl “co pi*o?!”. Když se podíváte na tyto dvě situace, můžete vypozorovat dynamický rozdíl v různých oblastech. Upřímně, neměl jsem to tomu pánovi vůbec za zlé, jen mi ho bylo celkem líto. Teď to nemyslím tak, že bych se díval z “patra”, mě bylo líto všech, které podvedl jejich vlastní stát, protože od dob revoluce jen sledujeme jak se vše rozkrádá, místo vlčího máku, nebo obilí pro naše lidi, je na polích řepka olejná, která nám, až na výjimku, spíš neprospívá.

To, co se stalo za posledních 32 let je katastrofální, ale není to konec. V barvách rozpáleného železa jsme budovali republiku, která měla neskutečné možnosti. Tak bohatá země jako byla česká republika přitahovala ty největší zloděje. Vím, že jsme zadlužení a dluh ještě poroste, protože to co předvádí naše vláda nás žene do záhuby, ale každé zvíře zahnané do kouta se buď pokusí utéct, nebo zaútočí. Tady je celkem problém, protože bez povinného vojenského výcviku, bez vyvolávání soutěživosti a dravosti u dětí, s antikoncepcí v pitné vodě jsme se dostali do doby, kdy většina lidu mlčí a není schopna se bránit. To největší bohatství, které naše země má, je naše půda, i ta už taky dostala zabrat a do toho máme příjemný kyselý déšť, ale jak říkám, nic neznamená úplný konec. Konec nebo prohra je jen stav mysli a pod tlakem se tvoří diamant! Proto bych byl rád, aby jste si uvědomili co je v živoře opravdu důležité, proč tady vůbec jsme tak krátký čas. 

Podle mě je nejdůležitější ochránit a nakrmit svou rodinu. Můj otec mě vždycky vedl tak, abych si peníze nepůjčoval a žil jenom z toho co je. Že klíč k úspěchu je “být každý den v plusu”. Najednou mi v hlavě proletěla reklama na super půjčku, reklama nabádala, aby si lidi půjčili peníze třeba na společnou dovolenou s přáteli, jak je to strašně super zaplatit za všechny a vzít si velkou půjčku, jenže mi to připadá jako smlouva s ďáblem,  zůstane vám dluh na krku a “přátelé”  ukážou záda. Nebylo by lepší, kdyby jste s těmi přáteli našetřili peníze a jeli každý sám za sebe do jedné destinace za odměnu? Myslím, že by jste se tak docela i efektivně vyhnuli některým nepříjemnostem v mezilidských vztazích. 

Myslím si, že mám dobrý plán jak z toho všeho ven, momentální situaci využiju ke studiu, motivování svých bratrů a zároveň vás všech, jak jen to půjde! Přál bych si, aby jste si vzali půdu zpět, přál bych si aby si všichni byli rovni a hlavně, aby jsme společnými silami budovali republiku tak, aby její obyvatelé byli šťastní! Když bylo fitness otevřené, tak jsem trénoval a nabízel své služby zdarma, mým cílem nebyl největší zisk, ale spokojený život. Díky otcovým radám mám dnes “čistý štít” a můžu plánovat kroky do budoucna. Touhle formou vám možná někdy budu psát i své politické, zatím nestranné, a publikovatelné názory.