Roman “Romis” Volák

Myšlenku na článek o svém bratrovi jsem měl nějakou dobu v hlavě. Sedím teď doma, píšu článek o zkouškách, o téhle době tak, aby to bylo publikovatelné a jsem jak ve slepé uličce. Když píšu, tak mi musí myšlenky volně proudit hlavou a teď cítím, že jediné o čem budu schopný napsat je článek o mém bratrovi. Kolikrát je to pro mě něco jako terapie, občas něco chci ze sebe dostat a tohle mi v tomto směru dost pomáhá. Je to celkem příhodné, když si nevím rady, je tady brácha a to i znázorňuje tetování na předloktí. Takže, jdu psát o něm.

Když se brácha narodil, trošku jsem na něj žárlil a fakt mi lezl na nervy , mladší brácha, někteří to znáte, někteří ne. Dělal jsem si z něj srandu, ikdyž jsem ho tím úplně rozčiloval. Vytvořili jsme si takový vztah nevztah, moc spolu nemluvíme, nepíšeme si a voláme si minimálně, ale vím, že jsem byl vždy jeho vzor jakožto starší bratr. Jako kluk jsem boxoval, spíš rekreačně, kvůli práci jsem se na zápas nikdy nedostal, otec toho měl vždy tolik, že jsem se ani kolikrát na trénink nedostal a vzdal jsem to. Tak jsem se dostal k činkám, sportovat jsem chtěl a na trénink ve fitku jsem si udělal čas kdy jsem chtěl.

Náš vztah s bráchou vystihuje situace, když ho ve škole šikanovali kvůli tomu kdo je, nebo spíš čí je, tak jsem to jednou nevydržel a vlezl k němu do školy udělat “pořádek”. Byl myslím v šesté třídě a šikanoval ho někdo z posledního ročníku, tak jsem slušně zašel do jeho třídy a před učitelkou a celou třídou jsem ho chytil pod krkem s tím, že si nepřeji, aby mého bratra ještě někdy v životě obtěžoval a brácha měl od té doby klid. Víte, když ho vidím, jak má kolikrát blbou náladu, tak v něm vidím přesně to, co já měl v sobě před deseti lety. Abych se vrátil k tomu boxu, když teda bráchu šikanovali, tak jsem apeloval na maminku, aby ho dala na box k nejlepšímu trenérovi boxu kterého znám, k Romanovi Nevrlovi. Brácha na prvním tréninku absolutně nevěděl co dělat, nešlo mu to, ale vydržel a získal několik medailí a ocenění.

Brácha následoval moje kroky i co se výběru vysoké školy týče, vybral si podobný obor, ale proč to zmiňuji, já totiž vysokou nedodělal a vím, že můj bratr to zvládne. Když fitko padalo na prdel díky konkurenci a situaci celkově, tak můj bratr přišel s nápadem, že uděláme ve fitku silovou zónu, řekl mi přesně kolik to bude stát, ale že to dáme na půl a taky mi řekl, jakou klientelu to přitáhne, že fitness ring bude jediné fitko s tímhle zaměřením na Moravě, pak jsme se sice dozvěděli, že je ještě jedno v Ostravě, ale to vůbec nevadí. Brácha všechno naplánoval, vyměřil, domluvil a dokonce, když mi bylo zle a přišla podlaha i k silové zóně, tak to brácha celé udělal.

Když přišel s tím, že chce dělat strongmana, tak jsme mu to všichni vymlouvali, dokonce i Soběslav, Pak mi mamka promluvila do duše, že když ho to baví, tak ho to máme nechat zkusit. Brácha začal fakt fest žrát a začal hodně sílit, já teď v současné době spíše slábnu, moc nejím a celkově je mi z toho všeho na nic. A víte co dělá můj bratr? Aniž bych to po něm chtěl, nebo jakkoliv naznačoval, tak mi brácha občas navaří kotel jídla, abych se alespoň v tomhle těžkém období udržel na váze. Bude to alespoň pro mě o to větší motivace se s ním předhánět. Uvědomil jsem si jaký má můj bratr potenciál, já kdybych začal v jeho letech pod správným dozorem, tak jsem úplně jiný. Jenže jsem se svým tělem dost experimentoval a plno věcí trvale zničil, například potrhaný prsní sval a tak dále. Teď ale díky tomu můžu dát na bráchu pozor, aby si neublížil jako jsem si ublížil já. Vím totiž, že můj bratr bude v hodně věcech o hodně lepší než já a já jsem na něj strašně hrdý. Už je dokonce i vyšší .

Kdykoliv jsem potřeboval, i když jsem mu zavolal ve 3 ráno s tím, že domů nejedu sám, aby mi uklidil, nebo spíš schoval bordel do skříně, nebo když jsem měl sebraný řidičák na rok, tak kdykoliv jsem bráchovi zavolal, byl tu pro mě 24/7 a když teď už fakt bylo nejhůř a já myslel, že fitko padne, tak se objevil brácha s řešením a fitko o hodně zlepšil a zároveň zachránil. Uvidíme, jak zvládneme tuhle dobu, ale věřím, že s mými bratry zvládneme vše.

Já Romanovi za všechno strašně moc děkuji a ikdyž ščur a pes, tak jsem tady kdykoliv pro tebe. Mám tě rád.