Koleno

Tento příběh vyprávím celkem často, tak se o něj podělím i s vámi všemi, kdo čtete mé články. Jak už jsem dříve psal, rozvážel jsem po celé ČR elektro spotřebiče. Jednou jsem se vracel kolem třetí ráno na firmu prohodit si auta, otevřel jsem bránu a šel zavřit psa který parkoviště hlídá, ušel jsem tak 5m a slyším druhého psa (fenu), který měl být zavřený na druhém pozemku, ta fena příjme jen jednoho člověka a to ještě si vybere kdo ji může nosit jídlo, to jen tak pro představu. Když jsem ji uslyšel, tak první co mě napadlo bylo, že musím utéct, sprintoval jsem k bráně, kde jsem si nechal otevřenou malou škvíru, ale usoudil jsem, že než bránu otevřu, tak mě pes roztrhá. Rozhodl jsem se, že bránu přeskočím, pro sportovce a atleta to není zas takový problém, jenže ona skočila za mnou a chytla mě za koleno. Vyškubl jsem se jí, zavřel bránu a skočil do auta. Byl jsem celkem v šoku, tak jsem si ani neuvědomil, že mám roztrhané koleno ze dvou stran. Původně jsem sedl do auta a řekl si “no super, tepláky v prdeli”, když v tom vidím a citím, že ze mě teče nějak moc krve. Volal jsem hned do nemocnice, řekl jim co se mi stalo a jestli by pro mě mohli přijet. Z nemocnice v Orlové to byly 4km, to je cca 5 minut autem, do telefonu mi ale řekli, takovým lenivým hlasem, že přijedou až tak za půl hoďky. Řekl jsem jim, že to neni normalní, že už je mi zle, kterou trasou pojedu a když bych nedojel, tak jsem cestou omdlel, ale jinak, že za 5 minut přijedu, tak ať tam čeká někdo venku, protože nejsem schopný chodit a oni souhlasili. Za 5 minut jsem přijel na místo a tam nikdo, tak znovu volám, že tam jsem a jestli by se teda někdo uráčel přijet s vozičkem, že tam s tou nohou nedopajdám. Jakýkoliv pohyb mi dával dost zabrat. Čekal jsem asi 10 minut, než se někdo objevil, vzali mě na sál a koleno zašili.

Přijel jsem autem, tak ho tam přece nenechám, zhodnotil jsem svůj stav tak, že jsem schopný řídit, takže jsem sedl do auta a jel domů. Ráno jsem se probudil v celkem dost velkých bolestech a potřeboval jsem na toaletu. Vstal jsem, zatočilo se mi v hlavě tak, že jsem málem omdlel, tak jsem si opět lehnul, jenže se mi fakt chtělo, řekl jsem si, že to musím zvládnout, přece se nepochčiju a zvládnul. Došel jsem do kuchyně a protože to byla otcova fena, první co jsem mu řekl bylo, že mi dluží tepláky . S kolenem jsem pak měl velké problémy a s tím se pojí další zábavná historka. To, že jsem sednul na kolo a na druhý den nemohl chodit, tak úsměvné nebylo, ale když už jsem toho měl dost, zašel jsem do nemocnice, ať mi vytáhnou z toho kolena vodu. Nějaký zapisovatel, nebo kdo to tam byl, mi řekl, že mi dají dláhu a s nohou nesmím hýbat, řekl jsem mu, že je to nesmysl, že to nosit nebudu, ať mi vytáhnou tu vodu a já jedu do práce tahat pračky a večer mám trénink. Pán byl celkem zoufalý, poslal mě za doktorkou, tam mi koleno po dlouhé debatě rozbodali, bo v tom jehlou jezdili sem a tam a hledali, stejně nekonec nic nenašli, jen trošku, ale vracel jsem se s kolenem jednou tak větším. Bylo to vlastně v době, kdy jsem poznával Filipa Grznára a jezdil za ním, aby mi s tím pomohl. Řekl mi přesně co a jak dělat, že jsem se natrápil u těch tréninků, dnes je ale koleno zahojené a nemám s ním absolutně žádný problém.

Zranění jsem měl celkem dost, někdy i svou hloupou chybou, proto se snažím ve svém fitku lidi směřovat tak, aby si zranění nezpůsobili a když už nějaké mají, tak jim s tím pomoct, aby mohli plně sportovat a žili tak zdravým životním stylem.

Leave A Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *