Lolinek

Lolinek… Tento příběh jsem se rozhodl psát celkově kvůli domácím mazlíčkům. Jednou jsem koukal na televizi a mezi seriály byl krátký shot černobílé kočky, v jednom díle tam byla ta kočka s králíčkem a to ve mě probudilo jistý pocit, cítil jsem, že takové stvoření vyplní určitou část ve mě. Jel jsem hned do zverimexu, tenktát autobusem, protože jsem byl bez řidičáku, ale jet jsem tam prostě musel. Ve zverimexu to byla laska na první pohled. Nic jsem pro něj neměl, vše jsem řešil za pochodu, ze staré komody jsem vyházel šuplíky a vyřezal do ní díru, pověsil mu tam napajedlo ve kterém se dva dny nepohla hladina. Ten hňup z toho totiž neumí pít, měl jsem ho na posteli a říkal si, jestli nemá žizeň, tak jsem mu nalil vodu do víčka a on se do toho pustil jak smyslu zbavený, od té doby má svou misku na vodu. Vodu mu dávám balenou, jak už jsem psal, ve vodě z kohoutku je moc bordelu a když to odmítám pít já, tak proč bych to měl dávat jemu, chci přece aby se mnou vydržel zdravý co nejdéle.

My lidé žijeme na této planetě spolu se zvířaty, některá mají dokonce několikanásobně víc neuronů v mozku než lidé. Víte vůbec čím se lišíme od zvířat ? Palcem! Ten nám v evoluci neskutečně pomohl ! Další tvorové tohle neměli. Je to snad důvod zavírat je do klecí, lovit pro zábavu, nebo týrat ? Já si myslím že není.

Třeba můj vztah s Lolinkem, postavil jsem mu vyloženě barák a má otevřený celý prostor, takže může kamkoliv. Beru ho tak, že žijeme spolu a tak se o něj starám. Je u mě doma, nemohl si přizpůsobit podmínky tak jako já, takže je na mě dát mu vše co potřebuje. Nikdy bych ho nenechal zavřeného celý den v jedné kleci, maximálně za trest, ale je naučený na svůj záchudek a kabely jsem poschovával. Že se ten buček má semnou dobře , smrad jeden voňavý . I tak je mi ho líto, když občas nejsem celý den doma. Králíčci jsou společenské stvoření, vyžadují minimálně 4h pozornosti denně. Naučil jsem se vnímat jeho nálady a potřeby, někdy ho nepochopím a tak mě třeba pochčije , za to se ale na něj nemůžu zlobit, byla to jeho potřeba, kterou nemohl vykonat, protože byl na mě, když jsem byl v kanclu. Říkám si tak “tyjo proč se tak rozčiluje?”, a on potřeboval čůrat, vydržel to tak 5 minut se rozčilovat, pak jsem mu normálně viděl na očích jak si řekl “a já tě seru” a v klidu na mě pustil plnou nádrž. Mám to asi fakt místo děcka, akorát že neřve .. Jméno Lolinek kvůli tomu, že mi prodavačka řekla, že je to holka, takže Lola, ale časem se ukázalo, že je to kluk, když vytáhl růžovou nudli , tak jsem to jen předělal na Lolinek. Stejně mu říkám buď Loli nebo miláčku .

Upřímně nepochopím nikdy lidi, kteří jsou schopni ublížit zvířatům, nebo skrze ně třeba vyhrožovat, takoví lidi jsou pro mě odpad společnosti! Lolinka jsem si nechal nedávno vytetovat, mám totiž tatéra, kterému jsem řekl myšlenky na rukáv a on to má zpracovat do své grafiky. Jel jsem na druhou část rukávu a tatér měl Lolinka připraveného na vnitřní část paže. Řekl jsem si, že to nechám na něm, on je umělec a Michal Grázl Sucharda je opravdu umělec, o něm vám napíšu třeba příště. Lolinka jsem si koupil v podstatě zároveň s Fitness Ring, králík se dožívá 8-10 let, tedy prvních 10 let v ringu, pro mě velmi důležité období v životě. On je momentálně důvod, proč se těším domů. Lolinek bude vždycky znázorňovat strašně důležité období v mém životě a zároveň mou lásku ke zvířatům.

Někteří jste se mě ptali, proč králiček, jestli toho nebudu litovat. Opravdu nebudu !!

Leave A Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *